Our last summer-1.Díl

17. června 2009 v 21:43 | Terka
klik na CČ

Vzaly jsme s maminkou kufry.Já jsem si ještě nasadila brýle do vlasů abych si je hned na méstě mohla dát na oči.Aerotaxi už stál před naším domem.Mělo nás odvést na letiště.
Obě jsme vzaly kufry a šly k taxíku.
Taxíkář ještě otráveně naházel naše krabice s oblečením a všemi potřebnými věcmi.Vždť jsme také na ten ostrov Twikki jely na celé tři měsíce.
Jakmile jsme přijely do hotelu,maminka se šla kouknout do pokeje,já jsem šla do recepce zaplatit rezervovaný pokoj.
Recepční:Dobrý den.Jak vám mohu pomoci? zeptal se mě recepční trochu mechanicky
Já:Dobrý den.Jmenuji se Roberta Windreová.Máme tu zarezorvovaný pokoj číslo 5.
Recepční:Dobře...dobře..slečna Windreová....
Recepční:Tady se podepište a já vám dám klíče...
Načmárala jsem do knihy svůj podpis a vzala si klíčky.Když jsem se otočila...
..a uviděla toho nejhezčího kluka na světě....
Ještě jsem počkala,než se zapsal a pak jsem ho sledovala.Šel do pokoje číslo 7.Hmm...7 je prý šťastný číslo...a já jsem zamilovaná po uši..
(sry za ten diamant,já sem si ho nevšimla a jinou fotku nemám)
Vešla jsem do pokoje a rozhlédla se.Byly tam dvě postle pro jednoho,skříň,dva noční stolky(pochopitelně)telefon,televize,terasa...
Na terase stály dvě židličky a stůl.Byl z ní suprvý výhled na moře..
Převlékla jsem se do plavek a začala blbnout na pláži.Stavěla jsem hrad,když jsem za sebou uslyšela hlas.Neznámý.
Neznámí:Ahoj Lehnutím jsem sebou škubla.
Neznámí:Promiň...nechtěl jsem tě vylekat.
Prohlásil a já se otočila....a uviděla Jeho..stál u recepce a teď tu byl zas...
Já:Jo jo.Ok.
Neznámí krasavec:Říkal jsem si,jestli ti nemůžu pomoct s tím...eh..hradem.
Já:No jasně!Stejně mi to nejde.A to budeš stavět v tom oblečení a ne v plavkách?
Neznámí:Jestli jsi na normální oblečení alergická,tak bych možná mohl odvalit tohle oblečení a vzít si plavky...Ale protože sem na tobě viděl i normální oblečení..
Zazubil se.
Já:Hm..tak dobře.Pojď mi pomoct.
Pustily jsme se do stavění,ale po třetím pokusu jsme to vzdali.
Krasavec:Hm..řekl a prohlíel si naše dílo (zamyšleně)...ani jeden z nás nebude architekt a stavitel..
Pak jsme se začali oba smát.

Pak jsem si šla zaplavat.Voda byla krásně teplá,jako kafe.
V tom jsem ale uslyšela známí hlas.
Hlas:Halóóóó!!...řval a zuřivě na mě mával....tady!!!
Otočila jsem se a uviděla onoho kluka.
"Už jsem se převlíknul do plavek."řekl a zazubil se.
"Super.To mám radost!Konečně mi zmizí ta alergie.."zavtipkovala jsem.
Hned ke mě připlaval.
"Joo,vlastně jsi mi zapoměla říct jak se jemnuješ"prohlásil kluk."Ne.První se má představit chlap"namítla jsem,ne moc přesvědčivě."Hmm..ale já se ptal první.Tak odpověz"byl sebejistý..až moc sebejistý..a to se mi právě líbilo."Ok.Já jsem Rikky Windreová."řekla jsem."Rikky?"zeptal se kluk."Joo..oficiálně jsem Roberta"zapitvořila jsem se při vyslovování ,,Robera"."A ty jsi?"ptala jsem se zvědavě.
Odmítl mi něco říct.!Řehl,že si to musím ,,zasloužit".Hmm super.Vylezli jsme z vody na břeh a lehly si na deky."Dám ti pět,nebo deset,nebo 20 otázek"začal kluk."Ok"zavrčela jsem.Chci vědět Jeho jméno!!"Tááákže:otázka numero uno:Kolik je ti let?"ptal se zvědavě."Mě je 19 let"řekla jsem."A tobě?" "Hele ptám se já!Ale dobře:mě je 20"Pak se ptal na spoustu otázek.Odhadovala jsem,že jich je okolo padesáti.Ptal se na moje koníčy,zvířata,školu,přátele,knihy...."A jakou knihu máš nejraději?"
"Stmívání!"odpověděla jsem bezmyšlenkovitě."Ok.Padesát otázek za náma,padesát před náma"zamnul si ruce."Ne-e!Teďka to jméno!" ,,Druhá nejoblíbenější kniha?" "Jméno!" "Třetí nejoblíbenější kniha?" "JMÉÉÉÉÉÉNOOO!!!"zařvala jsem."No jo no jo.Jsem Michaell Orego"řekl.Pááni hezký jméno..zasnila jsem se a v duchu si promítla naše SVATEBNÍ OZNÁMENÍ.Michaell Orego a Roberta Windreová.Fuj!Roberta...
Pak jsem odpochodovala za mámou do hotelového baru.Dávala si ovocný salát."Ahoj Rikky.Objednala jsem ti taky ovocnej salát."řekla a já se posadila vedle ní.Zhltla jsem salát a letěla do pokoje.
(***)
Po večeři jsem se šla projít po pláži.A narazila jsem na Mika.Protože byla slyšet klasická "tropická"veselá hudba.Vyzval mě k tanci.
Daly jsme se do tance.Na pláži nikdo nebyl,hudba totiž zněla z plážového baru.Tančily jsme."Rikk..?!" "Jo?" "Mám pro tebe překvapení"."Fakt?A jaký?"."Zítra ti to ukážu".slíbil a s tajemným úsměvem se odporoučel do pokoje.

Pokračování přístě!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 17. června 2009 v 21:49 | Reagovat

best

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama