Listopad 2012

Design 47. - Winter wonderland

24. listopadu 2012 v 23:42 | Darkness |  Designy

Tady ho máme, nový zimní design :).

Program: Photoshop
Délka tvorby: 2 hodny
Spokojenost: 80%
Modelka: Jill z Don't stop me now

Tak, dneska mám za sebou procházku se psem, 28 dní poté, Deník Bridget Jonesový 1 a 2 plus ještě tenhle design :). Zítra se hodlám učit matiku, tak jsem si na blog dneska vzpomněla a nafotila Jill, alespoň na dess, když už ne komix. Jinak se design jmenuje Winter wonderland (Zimní říše zázraků), akorát to nahoře není moc vidět. Přesto dofám, že to bude pravdivé a že každý zažijete něco úžasného a krásného, třeba jenom na tomto blogu :).

Brzo snad sepíšu všechny ty taneční lekce a zveřejním. Taky bych ráda každou adventiní neděli zveřejnila díl DSMN a týden před Vánoci by vycházel každý den, a na Štědrý den bych ho ukončila.

A omlouvám se, že pořád tak vyvádím. Já vím, že jsem dětinská a je to ode mě hloupé, ale ty komentáře mě prostě vždycky drží a já vím, že to, co dělám má smysl :). Neznám lepší pocit, než milé názory a pocit, že se vám to líbí, že dělám něco tak, jako nikdo další.

Poslední?

21. listopadu 2012 v 16:14 | Darke

Myslím, že už jsem se snad rozhodla... Ještě to nevím jistě, ale do konce roku se pokusím dokončit Don't stop me now a potom? Kdo ví. Myslím, že nový osobní blog. Už mě tady drží jenom nedokončená práce a láska k tomuto blogu. Komentáře nejsou žádné... Uvidím no. I kdybych chtěla nakrásně skončit už teď, DSMN tady dokončím.

Nejlepší kamarádi

17. listopadu 2012 v 22:38 | Darke |  Darkness

Každá hlavní hrdinka má skoro v každé knížce nejlepšího kamaráda, nebo alespoň nějakého toho kamaráda. A jací jsou? Většinou žárlivý, trochu hrubější, nebo naopak slušňáci - vždy nějak v kontrastu s hlavním hrdinou. A pokud hrdinka má skončit se svým nejlepším kamarádem, pak je tady nějaký další kluk, jehož kritéria se shodují s nejlepším kamarádem a nejlepší kamarád se shoduje s hrdinou. Doufám, že jste se neztratili =D.


Bublinovka

14. listopadu 2012 v 16:03 | Kessy |  Bleskovky
Tak jsem si říkala, že by bylo fajn si tu jednou za čas zase jednou maličko zasoutěžit. Použila jsem fotku, kterou jsem už chtěla zveřejnit dlouho. Kdyby se někdo zajímal na fotce je siminka Chelsea z minikomixu Chelsea a prestižní škola.
Hrajeme klasickou bubliovku o nejlepší doplnění bublin. Nesnažte se být v každém případě vtipní. Můžete se třeba pokusit vymyslet nejroztomilejší komentář ;)
Hrajeme o diplom a případný malý dáreček a hlavně pro zábavu ;)
Těším se na vaše komentáře :)

Rebel

11. listopadu 2012 v 13:51 | Kessy |  Minikomixy
Nevím jestli jsem se zmiňovala o tomto minipříběhu, který připravuji už více jak týden. Víte hra sims mě stále baví jako taková a stavět kvůli minikomixu rodinu se kterou to nafotím a finito se mi teda nikdy nechce. Tak jsem fotila ve hře. Žádné propracované kulisy , vlastně jako vždycky. Ale doufám, že ocenítě že jsem hru hrála skoro týden v kuse aby mi z batolátka na první fotce vyrostl chlapák na té poslední ;) Tak to jsem Vám jen chtěla říct a teď hurá číct a komentovat :)

Newsea - Monochrome

10. listopadu 2012 v 19:33 | Darke |  Downloady-vlasy (♀ i ♂)TS2
http://www.newseasims.com/inside-page.php?cid=1&id=361

Download

Dlouho tady nic jiného než tohle nečekejte, protože s vlastní tvorbou se patlat nehodlám, ani když mám čas, protože to nikoho stejně nezajímá. Čau.

Den, kdy se (ne)přestal točit svět

8. listopadu 2012 v 10:57 | Darkness |  Darkness
Bude tomu rok, co jsem napsala první knížku. Pamatuji si na to jasně; bylo pondělí, venku už byla tma hodně brzy, protože byl konec listopadu. Seděla jsem u počítače, jedla čokoládové cereální kuličky a pila colu. V uších jsem měla sluchátka a všude byla tma, z pokoje jsem to odpoledne vycházela jenom pro novou colu a na záchod. Ve škole jsme končili v půl čtvrté a hned potom jsem zasedla k počítači a psala, protože jsem se na to strašně těšila. Těšila jsem se, že budu mít dopsáno, že budou následovat už jenom opravy, že mám nejtěžší část z krku.
A tak se stalo, že jsem v půl deváté večer dopsala epilog.


Čekala jsem, že budu jiná? Asi jo. Že se podívám do zrcadla a uvidím... nevím, co vlastně. Že se změním. Že se na mě ostatní budou dívat jinak. Ale nebylo tomu tak.
Byla jsem stejná jako předtím. Kamarádky řešily, že je konec úžasný. Ale jedna mě trochu uzemnila, když řekla, že je to jenom první malý krok na téhle cestě.
Měla pravdu.
Poslední slovo té knížky mě nezměnilo, protože mě změnila celá, od začátku až do konce. Pomocí svých postav jsem si uvědomila některé životní skutečnosti a utvrdila se v jejich životních moudrech. Žila jsem dva světy a strašně jsem si to užívala. S kamarádkami jsem zapáleně řešila, co se stane dál, všechno bylo probrané do detailu. Nakonec jsme si ale vždycky z postav dělali legraci, jako by to byly skuteční lidé, protože během děje vyplynuly na povrch některé vlastnosti, které jsem původně ani nezamýšlela, ale vyplynuly z chování.
Když si teď zpětně svůj příběh čtu, usmívám se, protože je v něm obrovský kus mě. Ale vím, že to není bod, kdy se přestal otáčet svět. Je to jenom začátek.

Článek je věnovaný mutošům, první knize. Nikdy nezapomenu :). I když mě čeká ještě hromada práce, než se tohle moje dílko bude blížit k dokonalosti. Ale to nejkrásnější už mám za sebou, tedy tvorbu příběhu, psaní. Je skvělé být spisovatel, tvořit si vlastní svět, postavy, lidi, události...

Chelsea a prestižní škola

7. listopadu 2012 v 11:46 | Kessy |  Minikomixy
Jo! Protože jsem doma s jakýmsi neurčitým zánětem v uchu a údajnou teplotou (což mi vnucuje doktorka a já její názor absolutně vyvracím), tak jsem konečně dokončila můj, od víkendu rozpracovaný, minikomix. Jsou to spíš jen takové záblesky ze normální hry nacpané do příběhu, který mě napadl když jsem si jen tak prostě hrála se svou milovanou rodinou (necheatuju). Jelikož strašně miluju jejich teenagerskou dceru udělala jsem z ní hlavní postavu příběhu. A ať chcete věřit nebo ne, její tvářička vznikla z několika generací poctivou genetickou mutací, nikoliv v bodyshopu ;D. Pravdou ale zůstává, že líčení dělá divy :D.
Doufám že se alespoň trochu budete při čtení bavit ;)


Už to není, co to bývalo...

2. listopadu 2012 v 15:06 | Darkness |  Blog

Ach jo. Tak na to koukám, už to fakt není, co to bývalo. Myslím éru sims blogů. Ještě loni touhle dobou všichni psali komixy, přidávali downloady, slavili Halloween, a teď je všude ticho. Ani komixy nikoho nezajímají, jediný, kdo pravidelně komentuje každý článek jsou spameři, kteří si můj blog zřejmě vybrali jako obět, nebo co.

Ani komentáře nejsou, co byly. Mrzí mě to, protože jsem chtěla Don't stop me now do prosince dokončit, ale teď už se mi nechce, když ho nikdo nečte. Nikdo neodpověděl na otázky a komentáře typu "super díl" fakt nesvědčí o tom, že to čtete. Uvědomte si to. Pokud to číst nechcete, nečtěte to, nikdo vás nenutí, ale prosím, nepiště takovéhle debility. Tím pádem nebude už nikdo psát vůbec, až na jednu dvě výjimky. Chápu to. Už to píšu moc dlouho, všichni zapomněli. Design vidíte nový, ale nezajímá vás, že jsem nad ním strávila dvě nebo tři hodiny.

Taky nechci přecházet na jiný blog, ale bude to asi nejlepší, protože deníček a fotky fanoušky The sims neosloví. Jestli tady pořád ještě nějací jsou. A na novém blogu se mi začít nechce, protože se mi nechce sžívat s malou návštěvností a neznámými blogy - na začátku. Začátky jsou vždycky nejtěžší, to je pravda. A já asi brzy někde nově začnu, i když mě to mrzí. Chtěla jsem to tady ještě rozjet, notebook je vyčištěný a rychlý, nemám s TS2 žádný problém, ale když už to nikoho nezajímá, pro sebe si to dělat nebudu. Je mi líto, že to nechám nedokončené, ale nedá se nic dělat :(.

Nechápejte mě špatně, nekončím. Protože se s blogem neumím rozloučit, mám ho strašně ráda. Ale už to vážně není, co to bývalo a já nechci být jako ostrov TS2 v moři TS3. To prostě nepůjde....