Darkness

Darkness...?

21. června 2014 v 18:25 | Darkness
Pamatujete si ještě na mě? :D Pokud někdy zavítám na staré blogy, ráda přemýšlím, co se s jejich autory stalo. Takže pokud se to stalo i vám a zabloudili jste sem, tak vám to řeknu :D

1) Už nemám Sama (můj starý notebook). Táta se ho zmocnil potom, co jsem dostala nový mininotebook a před měsícem cca. se rozbil a nejde zapnout

2) Takže už vůbec nemám The sims, už nějaký ten pátek

3) Umřela Čiky :( Zlomilo mi to srdce...Bylo jí 14 a byla se mnou v podstatě celý život, od mých třech let. Slepá, ale statečná. Pořád mi hrozně chybí.

4) Teď už ale týden máme nové štěně, Cassiho. Je to zase japonský chin a je vážně divné, že vidí :D A možná budeme mít ještě jednoho :D

5) Chybí mi Colourfullsims, ale vím, že už se nevrátím. Tahle éra definitivně skončila. Je mi to líto, ale už je to dlouho. Bude to rok... je to fakt divnej pocit. Pořád mi to hrozně chybí. Přijde mi to daleko déle než rok.. Kdybych mohla ty časy slávy vrátit zpátky, hrozně ráda bych to udělala, ale bohužel už to nejde. Takže víte, kde mě hledat:)

Kdo vlastně jsem?

28. června 2013 v 21:00 | Darkness
Jestli chodíte na blog déle, určitě vás zajímá, jaká osoba to tady vlastně vede :D. Nejspíš už víte, jaká jsem, ale kdyby ne, rozhodla jsem se ukázat vám to prostřednictvím fotografií :D.

Kdo je Darkness?

Darkness se pere s pravopisem II.

28. června 2013 v 15:00 | Darkness

Aha no. 15-8=14. :D Je mi to jasný. Kromě češtiny u mě dost pokulhává i matika. Nebo mi ten čas předloni vloni v září utíkal pomaleji než ostatním :D.



Hm, hm. Tak tohle jsem vážně napsala :D. No, chtěla jsem mít tuhle kapitolu za sebou, ale už jsem předtím pár kapitol napsala. Říkám tomu spisovatelská únava =D. Potom píšu blbosti :D. Ale každopádně to jsou mutanti, takže klidně můžou mlčet a zároveň se zapáleně dohadovat, nebo ne? :D

Jak si vedu?

27. května 2013 v 13:32 | Darkness
Pokud si pamatujete, zveřejnila jsem seznam toho, co chci udělat v roce 2013 :). Zatím jsem toho moc nesplnila... ale tady je malé shrnutí, co už se mi povedlo :D.

Tumblr_mbgdscqmoj1rhl4e0o1_500_large

Povedlo se mi to v červené barvě, ale fotku nemůžu nikde jaksi najít... =DD

Vyberte jméno pro rybičku :)

16. března 2013 v 15:10 | Darkness
Co je nejhorší na vyfocení? Není to focení člověka při špatném světle nebo po tmě. Ohňostroj zvládám taky.
Hrozný je rozhodně extrémně divoký pes našeho souseda, ale něco ho ještě předčí.
Rybičky.
Vyfotit rybičky je peklo! Peklo! Všechno rozmazané, člověk zaostří a ono to hned uplave.

Každopádně po několika nezdařilých pokusech se mi povedlo alespoň pár ucházejících záběrů.

Takže tadááá, tohle je osazenstvo mého akvária:



Moje nejstarší (a doteď jediná) rybička Toustík. Mám ho rekordních 8 měsíců od 30. července loňského roku :D.

Nečteš? Nekomentuj

16. března 2013 v 11:09 | Darke
Tumblr_mjaxbpvex51r0i9t4o1_500_large

Jak si pročítám různé blogy, nejen ty svoje, přijde mi, že skoro pod každým článkem vidím komentáře typu "Krásný článek, super příběh, úžasný komix..."
Abych to zkrátila, zkrátka komentáře, místo kterých by jejich autor mohl jasně napsat "nečetl/a jsem, ale něco napsat musím."

Vždycky mi nad tím tak trochu zůstává rozum stát. Mně samotné by to přišlo vyloženě trapné, psát něco takového, ale 90% lidem, kteří takovéhle komentáře píšou, to ani nedojde. Proboha, když mě článek nezajímá a píšu jenom proto, abych na sebe upozornila, můžu rovnou napsat "nečetla jsem to, ale chci, abys šla na můj blog", no ne? Vyšlo by to na stejno a tupost onoho pisálka by trochu otupila upřímnost.
Stalo se mi to nejednou, vlastně skoro pod každým článkem se jeden dva takový najdou. Například jsem psala ne zrovna milou recenzi na knihu, kde převládala kritika, a ona dáma mi pod to napsala: "Vypadá to úžasně, že bych našla prima čtení?"

Co je vlastně problém? Dlouhý článek, který se nikomu nechce číst? Nepřehlednost? Nedostatek času?
Ne. Tohle je zkrátka hloupost těchto lidí.
Člověk si na to časem zvykne, ale i tak mě to nepřestává dostávat, ačkoliv už čtu tyto komentáře jenom s úšklebkem. Je jednoduché napsat k designu, že je krásný, ke screenshotům, že jsou úžasné, ale pokud takovýto lidé vidí nějaký delší text, třeba komix nebo povídku, už je to na ně moc.

Je pravda, že když vidím komentář takového typu, na blog onoho člověka jdu s jednou myšlenkou: "Co to je za tupce?" a opravdu, většinou najdu blog průměrné až podpůrměrné úrovně, žádné úžasné dílo. Odcházím odtud bez jakékoliv odezvy, kromě nutkání napsat na oplátku něco podobného pod článek, se kterým si dal/a práci.
Naproti tomu, když mi někdo napíše komentář k tématu, projeví zájem, to mě potěší a na jeho blog jdu mnohem radši a komentář mu oplatím ráda.

Pokud to nečttu, tak to nekomentuju, to je moje rada. Rozhodně víc potěší pět komentářů od lidí, kteří článek četli a ví, o čem byl, než deset, z kterých bude polovina úplně mimo. Jenže je mi jasné, že to nezměním. Že tímhle článkem nikomu nepromluvím do svědomí, maximálně o pár komentářů přijdu. Ale mě to zkrátka nedalo, člověk si občas musí zakritizovat, zapomlouvat. Tohle téma je skoro věčné, jako lidská blbost. Ale pokud se nad tím alespoň jeden člověk zamyslí, bude to úspěch :).

Upírka a nebo ne? aneb můj úplně první komix

15. března 2013 v 20:06 | Darkness
Dneska vás čeká opravdu neobyčejný minikomix. Nedělala jsem ho teď, ani před rokem, ale je to můj úpně první komix. Když si to čtu, musím se smát. Bylo to chvíli potom, co jsem sims dostala a skákala jsem nadšením, když jsem přišla na to, jak fotit ve hře a hlavně jak získat upíra. Bylo to ještě dáávno pradávno před érou Stmívání. Bylo to dávno snad před vším :D. Člověk se až směje, jak dlouhá doba od té doby uplynula.

Upírka a nebo ne

Co dělám?

25. února 2013 v 16:47 | Darkness

Čtu :). Poznáte někdo, co je to za knihu? Myslím, že to půjde snadno, i když je v angličtině :).
Už chápu ten přítomnej čas, lepší než vymýšlet minulý tvary sloves. Taky se mi to líp čte a rozumím tomu, je to jednodušší a přitom kniha neztrácí na kvalitě.

Tunelizace a další horory...

23. února 2013 v 18:46 | Darke
Nevím, jestli vás to bude zajímat, ale prostě jsem se chtěla vypsat... :D V pondělí mě čeká horor zase a navíc tohle chci sepsat už dlouho, pro případ, že by někdo hledal, co znamená "tunelizace nevyrostlého zubu" a našel děsivý spis o operaci v celkové anestezi...


No a tohle jsou přesně moje zážitky z rovnátek.
Trhali mi čtyři mléčný zuby. Fajn. Byla jsem malá, neřešila jsem to. Ale ta injekce šíleně bolela, pamatuju si, jak jsem zvedla ruce, aby už ten hnusák musel přestat, tlačilo to a štípalo, fuj.

Potom stříhání uzdičky. Pamatuju si ten šílenej operační přehoz s dírou na mojí pusu. Byla jsem malá a v kapse jsem měla modelínu, kdo který jsem chtěla dloubnout vždycky, když mě to bude bolet, v ruce plyšovýho králíka.
Ale nějak jsem to taky přežila, potom mi týden padaly stehy do pusy.

Pak přišly vyndavací rovnátka. Největší hnus na světě. Nosila jsem je asi pět let.

Pak konečně rovnátka na horní zuby. Jenže předtím mi trhali čtyřku, nad kterou jsem měla nevyrostlý špičák. Bála jsem se šíleně, to trhání bylo moje noční můra pěkně dlouho. Dělali mi to před dvěma roky, ve čtvrtek. Vstala jsem a jeli jsme tam, zubař si přišel o hodinu a půl později, takže si asi umíte představit, jak mi bylo.
A dyž jsem konečně přišla na řadu, alespoň máma na moje příkazy požádala, aby mi tam stříknul umrtvující vodičku, aby to tak nebolelo, protože mám odjakživa hroznou hrůzu z injekcí. Doktor to udělal a potom mi ten zub opíchnul dokola. Tlačilo to a něco mi teklo do pusy, načež jsem zřetelně cítila, jak mi zub jede z dásně ven, ale nebolelo to.
"Zkousnout a půl hodiny to tam nechat," řekl doktor a strčil mi do pusy vatovej tampón. Tak jsem vesele vstala, jenže se mi zamotala hlava. Tak jsem si poležela nadoktorvě gauči ve vedlejší místnosti :D.

TUNELIZACE

... aneb ten zlounskej špičák nikde ani po půl roce.

Takže mě doktorka objednala na tunelizaci. Z toho jsem měla ještě víc naděláno, protože se jednalo o broušení kosti a dělání tunelu až nahoru do dásně k zasranýmu špičáku.
To ráno pršelo, přála jsem si nikdy nevyjít z domu. Bylo to úterý a já si v životě víc nepřála být ve škole.
Otec se pro mě zastavil doma asi okolo devátý a já brečela, že nechci. Ale šla jsem :D.
Tak jsme dojeli až k poliklinice a vyšli nahoru (nebo výtahem? už nevím :D). Posadili jsme se do čekárny a otec se smál příjmení sestry - Fekoňová. Mně to v tu chvíli vtipný nepřišlo ani trochu, seděla jsem tam, uzlíček nervů.
V tom se otevřely dveře.
Doktor už na mě čekal.

Rok 2012 ve fotografiích

3. ledna 2013 v 12:01 | Darke
Ahoj :). Rozhodla jsem se udělat shrnutí celého roku v obrazech. Doufám, že se nezděsíte, protože se většinou jedná hlavně o moje fotky :D.
Každopádně to byl dobrý rok :D.

Co chci udělat v roce 2013

2. ledna 2013 v 23:58 | Darkness

Myslím, že teď je nejlepší čas na to, abych si vybrala, co chci letos splnit :). Tohle jsou sice obrázky k Before I die, ale i tak jsem se rozhodla vztáhnout to na letošní rok.
Průběžně vám budu dávat vědět, jak si vedu a co už jsem splnila :).

Nejlepší kamarádi

17. listopadu 2012 v 22:38 | Darke

Každá hlavní hrdinka má skoro v každé knížce nejlepšího kamaráda, nebo alespoň nějakého toho kamaráda. A jací jsou? Většinou žárlivý, trochu hrubější, nebo naopak slušňáci - vždy nějak v kontrastu s hlavním hrdinou. A pokud hrdinka má skončit se svým nejlepším kamarádem, pak je tady nějaký další kluk, jehož kritéria se shodují s nejlepším kamarádem a nejlepší kamarád se shoduje s hrdinou. Doufám, že jste se neztratili =D.

Den, kdy se (ne)přestal točit svět

8. listopadu 2012 v 10:57 | Darkness
Bude tomu rok, co jsem napsala první knížku. Pamatuji si na to jasně; bylo pondělí, venku už byla tma hodně brzy, protože byl konec listopadu. Seděla jsem u počítače, jedla čokoládové cereální kuličky a pila colu. V uších jsem měla sluchátka a všude byla tma, z pokoje jsem to odpoledne vycházela jenom pro novou colu a na záchod. Ve škole jsme končili v půl čtvrté a hned potom jsem zasedla k počítači a psala, protože jsem se na to strašně těšila. Těšila jsem se, že budu mít dopsáno, že budou následovat už jenom opravy, že mám nejtěžší část z krku.
A tak se stalo, že jsem v půl deváté večer dopsala epilog.


Čekala jsem, že budu jiná? Asi jo. Že se podívám do zrcadla a uvidím... nevím, co vlastně. Že se změním. Že se na mě ostatní budou dívat jinak. Ale nebylo tomu tak.
Byla jsem stejná jako předtím. Kamarádky řešily, že je konec úžasný. Ale jedna mě trochu uzemnila, když řekla, že je to jenom první malý krok na téhle cestě.
Měla pravdu.
Poslední slovo té knížky mě nezměnilo, protože mě změnila celá, od začátku až do konce. Pomocí svých postav jsem si uvědomila některé životní skutečnosti a utvrdila se v jejich životních moudrech. Žila jsem dva světy a strašně jsem si to užívala. S kamarádkami jsem zapáleně řešila, co se stane dál, všechno bylo probrané do detailu. Nakonec jsme si ale vždycky z postav dělali legraci, jako by to byly skuteční lidé, protože během děje vyplynuly na povrch některé vlastnosti, které jsem původně ani nezamýšlela, ale vyplynuly z chování.
Když si teď zpětně svůj příběh čtu, usmívám se, protože je v něm obrovský kus mě. Ale vím, že to není bod, kdy se přestal otáčet svět. Je to jenom začátek.

Článek je věnovaný mutošům, první knize. Nikdy nezapomenu :). I když mě čeká ještě hromada práce, než se tohle moje dílko bude blížit k dokonalosti. Ale to nejkrásnější už mám za sebou, tedy tvorbu příběhu, psaní. Je skvělé být spisovatel, tvořit si vlastní svět, postavy, lidi, události...

Typický fantasy hrdina

25. září 2012 v 15:00 | Darkness
Když ke mně kamarádky přišly o prázdninách, a já měla vyskládané všech 45 knížek na sobě, Alice užasla. "Do teď jsem nevěděla, že tolik fantasy knížek pro teenagery existuje, dokuď jsem je neviděla u tebe."
Jo, čtu fantasy, young adult a podobné romantické žánry - nadpřirozené schopnosti, hrdinky se skyrtými přednostmy, ale hlavně KLUCI. Krásní, tajemní a neobyčejní kluci s úžasným vzhledem a dokonalými vlastnostmi...
Jenže... člověk který přečetl tolik podobných knížek co já už se dívá poněkud skepticky na dalšího nového "dokonalého kluka."
Proč? Protože jsou všichni stejní.

Charakter člověka

24. září 2012 v 16:36 | Darkness

Řekli byste o mně, že jsem vegetariánka, když nejím tuňáka?
 
 

Reklama